Být na workshopu pozorovatelem
Individuální těla v pohybu, kolektivní jednota dechu. Zákonitosti anatomie, svoboda tělesnosti. Nonverbální komunikace! Jaké jsou tvořivé zdroje performera?
Lektoři workshopu Tvořivé zdroje performera, Andrej Kalinka a Milan Kozánek, vychází z koncepce komplementárního umění, které dlouhodobě rozvíjí s uskupením Med a prach / HONEY AND DUST. Jde o umělecký jazyk založený na symbióze vyjadřovacích prostředků. Pohyb, hudba, mluvené slovo a výtvarné umění jsou autonomní, avšak vzájemně rovnocenní partneři, jejichž souhrou vzniká specifický jazyk každého díla. Samotný workshop se proto soustředí na potenciál tvůrčích zdrojů, z nichž mohou performeři při tvorbě čerpat a vzájemně je propojovat. Během tří festivalových dnů je vždy na jednu hodinu otevřen také „pozorovatelům“.
Na zkušebnu Divadla na Orlí vstupujeme v momentě, kdy už workshop nějakou dobu probíhá. Cvičení jako materiál k pozorování. Obrácená strukturální analýza, namísto rozkladu postupné skládání. Dech jako všudypřítomný sjednocující prvek – jakmile je synchronizovaný, je snadné přizpůsobit mu pohyb, v rámci skupiny se individualizovat, a přesto můžeme být organicky propojení s ostatními.
Po krátké pauze se stáváme účastníky. Židle v kruhu a klasická rytmická cvičení na oddělení hemisfér. Nutnost sedět aktivizovaně. Kontrapunkt! Pochytit rytmus je snadné, realizovat ho už méně. Je potřeba důvěřovat nohám, že základ udrží, ruce a hlas si pak mohou dělat, co chtějí. Rytmická stupnice! One-two-three-four, Brno-Brno-Brno-Brno, Budapešť-Budapešť-Budapešť-Budapešť, Bratislava-Bratislava-Bratislava-Bratislava... tam a zase zpátky, přesto stále po směru hodinových ručiček.
