Meeting Point | CZ

SETKÁNÍ/ENCOUNTER je mezinárodní festival divadelních škol s více než třicetiletou tradicí. Jedinečnost festivalu spočívá v tom, že hlavní organizátory tvoří studenti Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění.

SETKÁNÍ/ENCOUNTER

„Welcome people! Welcome to my… well ours, but basically MY festival! You all came to see me. How great of you!“(pozn. red. Překlady původních citací jsou k dispozici na konci článku.) [1]Jeho svět je děsivě přímočarý. Umělec je génius, divadlo je stroj na peníze a ženy jsou tu dle jeho slov nejspíš jen k povzbuzení mužského libida. V jeho podání se umělecká pospolitost změnila v marketing a párek v rohlíku nebyl darem komunity, ale populistickým úplatkem.President kázal o „velkém umění“, které se měří jen a pouze velikostí účtů z nejbohatších evropských divadel. „Art is where money gets transformed into something aesthetically pleasing,“ hlásal hrdě. [2] Pravdomil Vincent se vlastně předvedl jako pes. Jako nenažraný pes komercionalizace, který hltá umění čistě pro zisk.<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/8eU7OrZcK5z6j4vDBz0aJaXMfjcbIzwP" alt="Foto: Nik Machal" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>Jenže ostatní v procesí také hladověli. Ne možná však po fyzickém pokrmu. Ten svíravý hlad, který ztělesňoval slíbený hot dog, byl možná ve skutečnosti hlubokou touhou po návratu k nevinnosti a čistotě divadla.Dav, lačnící po skutečném duchovním nasycení, tak vyrazil za průvodcem s příslibem cesty do nebe. Pouť na Kapucínské náměstí, kde čekal anděl, se stala očistným procesím. Anděl tu nefungoval jen jako utěšitel, ale jako magický most k lepším zítřkům. <component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/CMPgZvgy4Jr1uRUPtDXAhkIRUvKgqNI3" alt="Foto: Nik Machal" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>Konečnou destinací ceremoniálu bylo Divadlo Husa na provázku, kde si hlavní slovo vzala Laika. Ano, ta Laika, někdejší kosmická oběť, která uhořela na oltáři cizího úspěchu a zničujících ambicí. Mrazivá a zároveň osvobozující paralela. Zatímco Pravdomil Vincent kázal o divadle jako o stroji na ego a peníze, rituál vzkříšení Laiky mluvil o pravém opaku. O odmítnutí divadla, které člověka ničí kvůli ambicím druhých. „Here, all your wishes may come true.Tell me your wish, and I will make it happen.You want art that is made not for money or fame but for the people who created it? You deserve it. Ruff!You want to create together in an environment where no one is worth more than another, where no one is seen merely as a means but as an end in themselves? You deserve it.You want theater where actors are not just tools in the director's hands but full and equal artists? You deserve it.You want theater that doesn't look back with tears in its eyes at what once was, but hungers – ruff! – for what is and what will be? You deserve it.You want theater ruled not by dictatorship but by collaboration, where egos don't battle but artists cooperate? You deserve it.You stated that in a world where comfort means collaboration, you choose discomfort. That if institutions cannot give you an environment in which you are able to create, you will build your own.That if institutions only want to make money, you have a simple message for them: Fuck institutions.Ruff! Ruff! Ruff!“ [3]– LaikaLetošní ročník festivalu Setkání/Encounter byl zkrátka zahájen jako manifest participace. Ukázal, že divadlo nemusí být jatka ambicí, jak naznačoval Vincentův projev, ale bezpečný prostor, kde se vracíme k úplným začátkům, k magickým kruhům a spirálám, které nás spojují. Možná jsme na začátku dostali párek v rohlíku, ale v cíli jsme si uvědomili, že hladovíme po něčem úplně jiném. Po naději, kterou divadlo namísto ničení dokáže vzkřísit.„Let the magic happen. Let the art come true.“ [4] <hr> [1] „Vítejte, lidi! Vítejte na mém… no, našem, ale v podstatě MÉM festivalu! Všichni jste dorazili kvůli mně. Jak šlechetné!!“[2] „Umění je to, kde se peníze mění v něco esteticky libého,“[3] „Zde se mohou všechna vaše přání stát skutečností. Řekněte mi, co si přejete, a já zařídím, aby se to stalo. Toužíte po umění, které se nedělá pro peníze ani slávu, ale pro ty, kteří mu dali život? Zasloužíte si ho. Haf! Toužíte společně tvořit v prostředí, kde nikdo není víc než ten druhý, kde nikdo neslouží jen jako prostředek k cíli, ale je cílem samotným? Zasloužíte si to. Toužíte po divadle, kde herci nejsou jen figurkami v režisérově hře, ale skutečnými, rovnocennými tvůrci? Zasloužíte si to. Toužíte po divadle, které nepláče nad minulostí, ale prahne – haf! – po přítomnosti a budoucnosti? Zasloužíte si to. Toužíte po divadle, které neřídí diktát, ale vzájemnost, kde nebojují ega, ale spojují se umělci? Zasloužíte si to. Řekli jste, že ve světě, kde pohodlí vyžaduje kolaboraci, si vy vybíráte nepohodlí. Že když vám instituce nedají prostor k tvorbě, postavíte si svůj vlastní. Že pokud chtějí instituce jen vydělávat, máte pro ně jasný vzkaz: Nasrat na instituce. Haf! Haf! Haf!“[4] „Nechme kouzla působit. Nechme umění ožít.“Úvodní foto: Nik MachalAutor článku: Aneta Zákoutská

Jádro Laiky aneb vzkříšení divadelní naděje

Bělostocká pobočka Akademie dramatických umění Aleksandra Zelwerowicze přivezla na festival inscenaci vycházející z kanonického dramatu Juliusze Słowackého, konkrétně v úpravě z konce šedesátých let, jejímž autorem je polský básník, zpěvák a kabaretní tvůrce Jeremi Przybora, známý především díky Kabaretu Starszych Panów.Inscenace Balladyna 68 – in a slightly shortened version sleduje dívku, která zavraždí svou sestru Alinu, aby tak odstranila svou sokyni v lásce k rytíři Kirkorovi. Postupně se dalšími zločiny dostává až na vrchol moci, kde její cestu ukončí zásah blesku. Przyborova adaptace Słowackého text dekonstruuje a ponechává pouze jeho zjednodušenou kostru, přičemž počítá se znalostí předlohy. Pro diváka neznalého původního dramatu může posloužit jako zjednodušená, avšak stále komplexní sonda do světa Balladyny.V inscenaci Lady Borovské dochází k další radikální redukci. Z původních čtyř postav zůstává na scéně jediná: Balladyna v&nbsp;podání Agnieszky Solské. Jde tedy o redukci redukce. Tato skutečnost je divákovi explicitně sdělena hned v úvodu prostřednictvím narátorky. Inscenace tak odkrývá vlastní strukturu a otevírá otázku: je na jevišti skutečně pouze jedna postava?Ačkoli divák fyzicky sleduje jediné herecké tělo, jeviště není prázdné. Jak popisuje Jindřich Honzl ve své teorii jevištního znaku (Honzl, Jindřich: Pohyb divadelního znaku, Slovo a slovesnost 6, 1940), i „holé ruce“ mohou vytvářet plnohodnotnou divadelní realitu. Solské sice chybí herečtí partneři, ale její přítomnost naplňuje scénu množstvím významů.Scénografie je omezena na stůl, několik židlí, černý ubrus, špekáčky, maliny a jídelní nůž. Tyto objekty však nejsou pouhými rekvizitami. Díky hlasu a pohybům herečky se samy stávají aktivními scénickými subjekty. Špekáčky reprezentují vladaře, židle sestru Alinu i Kirkora, ubrus ztělesňuje stařičkou matku. Maliny – motiv přítomný už u Słowackého – nabývají několika významů: jsou sestrou, zásnubním prstenem i tělem zavražděné. Jejich barva evokuje krev s až znepokojivou sugestivitou.Postava se zde osvobozuje od jednoznačné vazby na herce. Solská propůjčuje jednání všem objektům na scéně, plynule přechází mezi rolemi a vytváří dojem proměnlivé, téměř amorfní bytosti – amoeby, která v sobě nese celý fikční svět. Vrcholem této transformace je postava Kostryna, Balladynina milence, zastoupeného pecnem chleba. Herečka s ním manipuluje jako s loutkou, až jej postupně úplně rozloží – z milence zbydou jen drobky. Obraz působí brutálně. Vidí divák pouhý kus chleba, nebo zničení lidské bytosti? Navíc jde o chléb, předmět zatížen eucharistickou symbolikou. Jde zde tedy o kristologickou metaforu?<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/KASliqVqEnqZMLRW0S4jRgf6myciyLke" alt="foto: Nik Machal" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>Balladyna je ve své podstatě muzikálem. Solská zvládá přechody ze zpěvu do mluvy s&nbsp;lehkostí, až samozřejmostí. Tvůrci v medailonku uvádějí, že Balladyna je přízrak, který na začátku procitá ze záhrobí a vypráví svůj příběh. Pro mě však přízrakovost mnohem více spočívá v snovosti celé inscenace – ladnost, přitom krutost, groteska. Výjevy jsou milé, a přitom tolik surové. Inscenace pracuje také na metadivadelní rovině: Balladyna jako fikční postava si uvědomuje vlastní existenci i osud, který je nucena opakovaně prožívat pokaždé, když je její příběh vyprávěn. S každým učitelem literatury, který její osud přednáší ve třídě, s každým maturantem, který si ji vytáhne u zkoušky, se její příběh vrací. Je to rámec absolutního šílenství.Moment, kdy Balladyna ukazuje podobiznu Juliusze Słowackého a zpívá: „Julku, proč blesk?“, je krásným vyvrcholením čisté divadelnosti, kterou tato inscenace divákovi předkládá.<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/NxmRfBr4sN59If1GPCnaaDJ2KeQzSGgV" alt="foto: Nik Machal" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>úvodní foto: Nik Machalautor článku: Veronika Vaňková

Malina je moje sestra, můj milenec pecen chleba

OFF program na SETKÁNÍ/ENCOUNTER je tak trochu festival ve festivalu. Nečekejte jen „něco navíc“ k hlavnímu programu – spíš proud akcí, který běží od rána do večera a občas vás vtáhne tak, že zapomenete, kam jste vlastně původně šli. Je to mix všeho možného: výstupy studentů, koncerty, workshopy, projekce i náhodná setkání, která se snadno promění v highlight dne.&nbsp;Jako studentka prvního ročníku v sekci média a propagace jsem se rozhodla zjistit, co všechno se za OFFkem skrývá, a vyzpovídala jsem vedoucí produkce OFF programu Annu Šestákovou. A jak sama říká: „Syntéza výtvorů a projektů a výstupů studentů DF JAMU, každý den něco od rána do večera, nikdy se nebudeš nudit!“&nbsp;<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/GyVODcMVwrz9vh7PlKdThBcKcPdOj4TS" alt="Vedoucí sekce OFF program, foto: Jasmína Georgievová" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>Co všechno vlastně spadá pod sekci OFF programu a čím se liší od hlavního programu festivalu?<blockquote>Hlavní program se skládá z představení vybraných souborů. Je to ten důvod, proč festival existuje, proč na něj jezdí každoročně hosté a návštěvníci z celého světa. OFF program je vlastně doprovodný program toho hlavního – jeho funkcí je vytvořit prostor pro setkávání návštěvníků, účastníků, hostů, studentů i veřejnosti. Zároveň je festival zahájen a ukončen jedinečným ceremoniálem.&nbsp;V posledních letech, a koncipujeme to tak i my letos, se do OFF programu čím dál víc dostávají i díla studentů DF JAMU, která se z podstaty věci nevlezou do hlavního programu – takže třeba výstavy fotografií nebo projekce filmů z dílny našich studentů.&nbsp;Pod OFF program spadá večerní program, typicky parties v brněnských klubech. Letos se můžete těšit na parties v Kabinetu Múz, Pul.pitu nebo Co.labsu, a také na zahájení ve dvoře Divadla Husa na provázku, na Alžbětínce. &nbsp;Mimo vrcholy večera zajišťujeme také workshopy, těch budete moci během festivalového týdne navštívit šest! Mimo pohybové, vedené například Tomášem Weberem, Johnem Freemanem nebo Bibianou Krauskovou, nabídneme přednášky o Live cinema od Kamily Polívkové, Crowd safety v eventovém prostředí vedenou Martinem Královičem nebo přednášku „ Performing Democracy Under Illiberalism” od Noémi Herczog.&nbsp;Po celou dobu festivalu bude k nahlídnutí výstava studentů ATD v kavárně Trojka, v sobotu bude probíhat blok projekcí filmů, který bude probíhat v Chillout roomu na DF JAMU.Od 16. 3. do 20. 4. stojí na Moravském náměstí u Jošta výstava, kde se budete moci dočíst více o historii festivalu, zemích, které nás navštívily, festivalových ambasadorech, a i o letošním ročníku.Ve zkratce – OFF program čítá fakt hodně výstupů a je zaručeno, že se během festivalu nebudete nudit!</blockquote><component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/aOJI6VcOiVfJNE9D83YNhfNCaTJ01SIn" alt="Foto: Klára Prchalová" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>Podle čeho vybíráte akce nebo umělce, kteří se do OFF programu dostanou?<blockquote>Co se týče koncertů, tak vzniká na začátku akademického roku tabulka kapel, kam mohou přispět všichni členové MFR (malá festivalová rada). Pak se na ni koukneme, rozdělíme a řekneme si, co je reálné v rámci budgetu a cílových skupin, a oslovujeme. &nbsp;U workshopů to probíhá dost podobně. &nbsp;Snažíme se o pestrý program, kde si každý něco najde. &nbsp;OFF představení, výstavy a projekce jdou formou open callu - každý má možnost se přihlásit a následně se z přihlášených vybírá. To děláme buď my, jako organizátoři, nebo, v případě OFF představení, kolegium děkanky.</blockquote>Bylo letos něco, co jste opravdu chtěli zorganizovat, ale nakonec se to nepovedlo?<blockquote>Ano, turnaj ve Woodkopfu. A taky divadelní open-air, který ale z personálních důvodů nakonec nebylo možné realizovat. Možná je to dobře, všichni známe aprílové počasí.</blockquote>Je nějaká akce z letošního OFF programu, na kterou se osobně nejvíc těšíš?<blockquote>Já se moc těším na přednášku Noémi Herczog, a pak dost na koncerty v Pul.pitu a Co.labsu, to hlavně proto, že jsme tam nikdy večerní akce festivalu nepořádali, takže to bude nový prostor a nové zkušenosti. Ale jinak nemám favority – všechno jsme se snažili vybrat a přichystat nejlíp jak můžem, takže se na všechno stejnou mírou těším!</blockquote><component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/pvAlWVvZ6bcyUNlZc0IO6jXoxqdWrjBQ" alt="Členové sekce OFF program, foto: Jasmína Georgievová" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>Co ti práce na OFF programu dala – třeba zkušenosti nebo něco, co bys doporučila studentům z nižších ročníků?<blockquote>Asi nebát se zkoušet nový věci, ale mít na ně připravený dobrý plán a řešit je dost dopředu. A taky že nejdůležitější je, abychom se na tom festivalu něco naučili my, jako studenti, a když něco nevychází, nebo se to nevydaří tak, jak bylo namyšleno, není to konec světa. &nbsp;Ale osobně jsem se z toho hodně naučila time management, vedení porad (líp, než jsem to zvládala předtím) a tvorbu přehlednějších tabulek.</blockquote>OFF program ale není jen o tom, co všechno stihnete vidět, ale i o tom, co se během toho naučíte, ať už jako divák, nebo jako organizátor. Je to prostor, kde věci ne vždycky vyjdou podle plánu (viz neuskutečněný turnaj ve Woodkopfu), ale právě to k tomu patří. Jak zaznělo i v rozhovoru, „není to konec světa – naopak, je to zkušenost.&nbsp;A možná právě proto OFF program na SETKÁNÍ/ENCOUNTER funguje. Není dokonalý, je trochu chaotický, ale je živý. A jestli vás pořád nepřesvědčil? Tak poslední poznámka zní jednoduše: „Je to super!“&nbsp;Autor úvodní fotky: Klára Prchalová

OFF program jako „festival ve festivalu”

Produkční jádro 36. ročníku Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER tvoří úzký organizační tým složený ze studentstva třetího ročníku Ateliéru divadelní produkce a jevištní technologie.&nbsp;&nbsp;Úzký organizační tým v čele s ředitelkou Kateřinou Halamíčkovou a ekonomkou Hanou Severinovou se chopil vedoucích rolí jednotlivých sekcí – Fundraising, Hosté, Porota a Soubory, Média a Propagace, OFF program, ART sekce a Technical Support. Organizace mezinárodního festivalu je navíc pro studentstvo, stejně jako studijně mladší ročníky, pevnou součástí výuky, čímž je podpořen kýžený edukační přesah.&nbsp;<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/YEsJz36UWRF5xpCNHDxnQlN1JiH3WP7U" alt="Foto: Jasmína Georgievová" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>Na výsledné podobě festivalu se podílí také ART sekce, kterou tvoří studenstvo Režie a dramaturgie, Scénografie, Audiovizuální tvorby a divadla a Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky, v čele s uměleckou šéfkou, jejíž role se letos zhostila (studentka Režie a dramaturgie) Eva Kaslová. Právě tato sekce spoluutváří dramaturgickou linku daného ročníku festivalu, podílí se na výběru inscenací, koncepci, režii a scénografickém pojetí ceremoniálů, festivalových prostor a výběru komunikačního tématu daného festivalového ročníku. Spirála, která provází a bude provázet letošní ročník, tak předznamenává symbol pohybu, růstu a neustálý návrat k podstatě.&nbsp;Výsledná spolupráce napříč ateliéry vytváří prostor, kde se propojuje produkční praxe s tvůrčím myšlením. Festival je příležitostí zastavit se, objevit v inscenacích něco, co v nás rezonuje, utvořit si názor, kriticky myslet, vést debatu, nechat na sebe umění působit, bavit se, protančit večery a ve spirále společenské únavy absolvovat další festivalové dny.&nbsp;&nbsp;SETKÁNÍ/ENCOUNTER v sobě snoubí setkávání napříč ročníky, obory i generacemi – a především i setkávání se sebou samými. Zažijte to znovu 14.–18. dubna 2026. Právě tehdy proběhne 36. ročník Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER. Těšíme se na dubnové setkání. Na viděnou.&nbsp;S přáním klidného vstupu do letního semestru.&nbsp;Klára Huczalová&nbsp;

Produkce jsou lidé. Kdo stojí za 36. ročníkem Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER?

Já, Ema Drmolová, jsem si dovolila vyzpovídat čerstvého absolventa činoherního herectví Vojtěcha Obdržálka, který se během svého působení na Divadelní fakultě JAMU stal pravidelným účastníkem festivalu. Vojta se po studiu stal členem hereckého souboru v Městském divadle Zlín, a i přesto, že je momentálně ve víru generálních zkoušek, si našel chvíli, aby se s námi podělil o své vzpomínky a zážitky z festivalu, a my se tak společně s ním můžeme na chvíli vrátit do festivalové atmosféry.&nbsp;&nbsp;Když se řekne SETKÁNÍ/ENCOUNTER, co tě napadne jako první?&nbsp;<blockquote>Spousta mladých lidí, kteří se zajímají o divadlo. Spousta zábavy, seznamování se, poznávání jiných kultur nebo spíš toho, jak se dělá divadlo v jiných státech a jaký tam k němu mají přístup.&nbsp;</blockquote>Kolikrát ses festivalu zúčastnil? Byl jsi pokaždé jen divákem nebo jsi zazářil i na jevišti?&nbsp;&nbsp;<blockquote>Na ENCOUNTERU jsem byl všechny čtyři roky, co jsem byl na JAMU, takže od roku 2021 do roku 2025, a pokaždé jenom jako divák. Nikdy se mi nepoštěstilo dostat se tam jako účastník.&nbsp;</blockquote>Pamatuješ si na svůj první ENCOUNTER? Naplnila se tvá očekávání? Co tě překvapilo?&nbsp;<blockquote>Nepamatuju si ho úplně do detailu. (smích) Jak jsem na něm byl čtyřikrát, tak se mi to různě slívá. Já jsem vlastně nevěděl, jak moc je to prestižní. To mě na tom překvapilo. Jakože, fakt, na ENCOUNTER jsou lidi ochotní přijet, ty vado, až někde z Afriky, z Asie, z Ameriky... Reálně z celého světa přijedou na JAMU do Brna kvůli Mezinárodnímu festivalu divadelních škol.&nbsp;</blockquote>Existuje nějaké představení z festivalu, na které vzpomínáš dodnes?&nbsp;<blockquote>Teď nedávno jsem si vzpomněl na monodrama a myslím, že to byl minulý ročník. Nějaká holka, a teď nevím, čoveče, jestli z Německa nebo Švédska... měla velikánské kudrnaté vlasy, a to bylo teda pohybově naprosto luxusní. (pozn. autora: Accademia Dimitri Verscio: Shooting Snow White, 2025, Švýcarsko). Anebo ještě co bylo dost zajímavé, tak se mi líbilo, když Korejci dělali Krále Oidipa – řeckou tragédii v korejském kabátku. Byly to děcka v korejském oblečení s maskami a pohybově zahráli řeckou tragédii. To bylo zajímavé. (pozn. autora: Korea national university of art: The Nape, 2025, Jižní Korea).&nbsp;</blockquote><component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/2HcGVvHRDhL1iVMdxO92YqhxmpMly1Uc" alt="Foto: Martin Chmelík" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media><component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/Lq5dlfPA3bix2lHp7bnhpoYhPWneyjxC" alt="Foto: Bára Kučerová" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>A jaké to je sledovat představení, ve kterém herci mluví jazykem, kterému nerozumíš?&nbsp;<blockquote>Tak naštěstí u většiny z nich byly titulky, takže se to dalo plus mínus stíhat. Na druhou stranu, ve chvíli, kdy je to dobře zahrané, tak nepotřebuješ doslova vědět, co říkají. Stačí ti ty pohledy a to, jak ti herci spolu reagují a vlastně ti poměrně jednoduše dojde, o čem to je. Anebo třeba když se jdeš dívat na Slováky nebo Poláky, tak tam je to celkem jedno. Tam jsi schopná to pobrat i bez titulků v rámci možností.&nbsp;&nbsp;</blockquote>Máš nějakou historku z ENCOUNTERU, se kterou se o ní nebojíš podělit?&nbsp;<blockquote>(smích) Tak historek z ENCOUNTERU mám samozřejmě spoustu, ale naprostá většina z nich je naprosto nepublikovatelných, takže to říct nemůžu. (smích) Ale nezřídka se mi třeba stávalo, že když jsem šel večer na nějakou párty v rámci programu, tak jak se tam potkáváš s těma lidma, tak se s někým zastavíš a začnete se spolu bavit. Vzhledem k tomu, že je ENCOUNTER, tak oba předpokládáte, že nemluvíte stejným jazykem, a tak začnete spolu mluvit anglicky a až třeba po třech minutách rozhovoru vyjde najevo, že jste vlastně oba dva Češi, a že si můžete vykládat česky. (smích)&nbsp;</blockquote>Máš v plánu svou věrnost k ENCOUNTERU dodržet a navštívit ho i letos, ačkoliv už nejsi studentem JAMU?&nbsp;<blockquote>Fůha... nějak jsem to vůbec nepromýšlel. Vzhledem k tomu, že jsem už pracující člověk a můj rozvrh není úplně daný, bude záležet dost na tom, jestli vůbec budu mít čas, jestli budu mít vůbec možnost dostat se k lístkům, což už tím, že nejsem na JAMU, tak bude mnohem složitější než jako student. Bylo by to hezké a já bych se tam rád podíval, ale kvůli těmto spíš provozním záležitostem, tak to nejspíš neklapne.&nbsp;</blockquote>Co bys poradil člověku, který se letos poprvé chystá na svůj první ENCOUNTER?&nbsp;<blockquote>Pár věcí bych měl... Koupit si off-pásku, to je must-have! Pak bych taky řekl chodit na párty a odcházet natolik zavčas, aby člověk ten další den byl schopný stihnout alespoň dvě, nejlíp tři představení, protože taková paleta žánrů, přístupů k divadlu... fakt se to nestává často. Je fajn toho využít, že takovou možnost máš, takže ideálně dvě, nejlíp tři špíly stihnout za den.&nbsp;</blockquote>Máš něco, co bys ty sám rád skrze článek sdělil?&nbsp;<blockquote>Hele asi ani ne. (smích) Mějte se rádi. Jak by řekl můj kolega z divadla Gustav Řezníček: „My jsme divadlo. My se máme rádi.”&nbsp;</blockquote>Tímto chci Vojtovi moc poděkovat za tak příjemný rozhovor. Doufám, že i vy stejně jako já, jste se vrátili na malou chvíli do festivalové nálady, a že ti, kteří plánují jít letos na svůj první ENCOUNTER, se dozvěděli nové informace z pohledu dlouhodobého diváka, a že ten čas, který nám do startu letošního ročníku zbývá, se teď zdá o mnohem míň útrpný.&nbsp;Pevně věřím, že i nám se letos podaří odnést si ze 14. do 18. dubna 2026 takové vzpomínky a historky jako má Vojta.&nbsp;

„Reálně z celého světa přijedou na JAMU do Brna kvůli Mezinárodnímu festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER”

Ještě před oficiálním otevřením prostoru pro návštěvníky se uskutečnilo interní setkání organizačního týmu složeného ze studentů divadelní produkce a jevištní technologie. Úvodní slovo zde pronesla ředitelka festivalu Kateřina Halamíčková a děkanka Divadelní fakulty JAMU, prof. Blanka Kolegar.&nbsp;Samotný program pro veřejnost odstartoval v 19:30. Krátkého zahájení se ujaly ředitelka festivalu Kateřina Halamíčková společně s ekonomkou festivalu Hanou Severinovou. Obě ve svých proslovech představily nadcházející ročník a pozvaly návštěvníky na Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER 2026, který se uskuteční v termínu 14.–18. dubna 2026.&nbsp;Hudební část večera otevřela kapela Na kolejích kočka, jejíž energický a hravý projev okamžitě vtáhl publikum do dění večera. Členové kapely vytvořili úžasnou atmosféru, která dala večírku jasný směr hned od prvních minut. Kapela si publikum získala svými chytlavými melodiemi, které někteří dobře znají.<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/lE88i4Oa5FkIP81j3T25UbfdDhegfDTX" alt="Foto: Klára Prchalová" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>Po nich převzala pomyslné žezlo kapela The Queues, která svižně navázala a dál stupňovala energii večera. Nadšené reakce návštěvníků se rychle přenesly i na parket, který se zaplnil tanečními kreacemi.&nbsp;<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/Xddxu2uoNllkjjYkPlms5bZdTqzegE0N" alt="Foto: Klára Prchalová" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>Závěr hudebního programu patřil kapele Caramel, jejíž vystoupení mělo výrazně osobní charakter. Hlavní zpěvák kapely je studentem JAMU, což se odrazilo i v bezprostředním propojení s posluchači, kteří jeho tvorbu dobře znali.&nbsp;<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/ndhu08EA6lB2wqRlBNGJASB2VBbXSe8C" alt="Foto: Klára Prchalová" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>Vánoční večírek Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER 2026 tak nabídl nejen první ochutnávku festivalové atmosféry, ale také prostor pro setkání studentů, organizátorů i veřejnosti v neformálním a přátelském duchu.&nbsp;Moc děkujeme všem členům sekce OFF program, kteří se podíleli na přípravě a hladkém průběhu večera. Už nyní se těšíme na další společná setkání, večírky a aktivity, které Mezinárodní festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER 2026 v průběhu dubna nabídne. Přejeme vše nejlepší v novém roce a těšíme se na viděnou.

VÁNOČNÍ VEČÍREK ENC: ICY WHIRL

V úterý 11. listopadu 2025 proběhl Teambuilding Malé festivalové rady.&nbsp;Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER 2026 se nám blíží. Přípravy jedou v plném proudu a k nim se nám pojí i setkání našeho organizačního týmu na teambuildingu, odehrávajícího se v rámci OFF programu. Byl to krásný večer, který se stal pro celý tým příležitostí se lépe poznat mimo školní prostory a užít si nepracovní společné chvilky. Díky tomuto setkání jsme mohli nabrat síly, energii a motivaci do následujících nabitých měsíců. &nbsp;Program pro tento večer si pod svá křídla vzali studenti 1. ročníku produkce: Kateřina Řezáčová, Olivia Zwyrtek a Matej Roch. Celý večer probíhal v prostorách klubu Desert, jehož alternativní interiér jen umocnil náladu společného setkání a podtrhl program celého večera.&nbsp;&nbsp;<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/22OP6eX46Rjn5VBNp6NMh6tGHlRAgUNC" alt="" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media>Po náročném dni, který jsme mnozí měli za sebou, byl tento večer příležitostí, jak vystoupit z běžné rutiny, a proto není divu, že se program brzy rozjel naplno.&nbsp;&nbsp;Program večera byl založen zejména na seznamovacích aktivitách a hrách. První z nich byla upravená verze běžné hry Kámen, nůžky papír. V čem spočívala její modifikace? Zejména v tom, že výherce s sebou do další hry bral i svého poraženého protivníka, který se stal jeho fanouškem, takže postupně vznikaly fanouškovské týmy. Finální mistr ve hře byl na konci oceněn i drobnou pozorností.&nbsp;Na pauzu organizátoři nachystali další skvělou aktivitu – Seznamovací bingo. Ptáte se, proč seznamovací? Odpověď je jednoduchá. Místo klasického binga měli účastníci za úkol najít autory výroků z anonymní ankety. Hledání autorů se však ukázalo jako velice překvapivé. Poskytlo nám jedinečnou příležitost poznat členy našeho týmu v zcela novém světle. Často nám tyto výroky dokonce odhalily i věci, které by jindy nejspíše zůstaly zahaleny tajemstvím. Není tedy divu, že hra zaujala pozornost úplně každého.&nbsp;Poslední část večera se odehrávala v duchu volné zábavy. Nejrůznější vypalovačky z 80. a 90. let i přelomu tisíciletí naplnily prostory. Zpěv a tanec postupně ovládly všechny účastníky. Jednotlivé skupinky mezi sebou čile debatovaly, další účastníci hráli šipky či se naplno zapojili do zpěvu a tance. Díky tomuto večeru se utužila a upevnila některá přátelství, či začala vznikat přátelství zcela nová.&nbsp;Krásně nám to celé začíná a věřím, že díky dobré náladě a společným zážitkům bude následující spolupráce pokračovat stejně úspěšně jako tento večer.&nbsp;