JAK SE SETKALY SVĚTY A ZAHRÁLY SI DIVADLO
5. dubna 2025·Anna Malimánková

JAK SE SETKALY SVĚTY A ZAHRÁLY SI DIVADLO

Meeting Point | CZ

„Setkáme se v Brně,“ zaznělo na chodbách divadelních škol v Římě, polském Krakowě a Varšavě, v korejském Soulu, na pražské DAMU, brněnské JAMU, bratislavské VŠMU, v německém Hannoveru, ve Lvově na Ukrajině i ve švýcarské vesničce Verscio. „Setkáme se v Brně a budeme si povídat. O životě a jeho náladách, o světě a jeho barvách. O nás a našich rolích. O lidství.“ A tak na apríla – žerty stranou – došlo opravdu k tomu velkému SETKÁNÍ. Ulice Brna se zaplnily, divadla ožila už od dopoledních hodin a svět se zdál zase jednou jako malá nepatrná kulička, kde neexistují hranice. Začal mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER.

Myšlenka na tento dlouho očekávaný dýchánek se zrodila už v 90. letech. Tehdy se setkaly JAMU, DAMU a VŠMU v brněnském Studiu Marta a diskutovalo se. Nad divadlem a jeho cestami a možnostmi, nad experimentem i chutí setkávat se dál a inspirovat se divadelním vyjádřením napříč kulturami. Tak se zrodil festival divadelních škol Encounter. Už více než 30 let jezdí do Brna divadelníci z celého světa, aby se vzájemně obohatili, nacházeli nová přátelství a utvrdili se v tom, že o drama nikdy nebylo – a nikdy nebude – nouze.

Letošní ročník přinesl rozmanitou škálu prožitků, témat i forem jejich ztvárnění. S naléhavostí a mnohdy tíživou sveřepostí studenti předávali nespokojenost se současnou geopolitickou situací a využili příležitosti svobodně a beze strachu se vyjádřit. Herci z ukrajinského Lvova se uchýlili do bezpečí fiktivního kabaretu, kde se setkali se svými Múzami a společně s nimi divákům ukázali nejen jak všestranně nadaní umělci to jsou, ale také odvahu hájit svou válkou zmítanou zemi. Slovenští studenti VŠMU zase využili brechtovského epického divadla, aby sdíleli svou frustraci s aktuální politickou situací na Slovensku a nesvobodou, která se k jejich zemi hrozivě plíží. Herci z pražské DAMU se ke globálním otázkám vyjádřili z perspektivy přehlcení informacemi, kvůli nimž jsou i skutečné lidské tragédie zpochybňovány. Italští studenti herectví nás pozvali na dada-surrealistickou show, v níž otevřeli téma toxicity zábavního průmyslu a mocenské dynamiky. Jak snadno se násilí, bezmoc a nesvoboda může stát společenskou normou?

Překvapivé byly návraty k antické látce, zejména k Aischylovi a jeho Oresteie, které bylo možné zhlédnout v korejském i německém zpracování. Studenti ze Soulu propojili předání poselství příběhu s tradičním korejským maskovým tancem a loutkovým divadlem. Silně tak nechali vyniknout motiv proplétání lidských osudů, které jsou mnohdy jen těžko ovlivnitelné. Jako bychom byli všichni jen loutkami a v cestě za štěstím cítili nechtěné tahání v zátylku měnící náš směr. Hannoverští herci šli do epicentra lidské zvrácenosti a někde mezi reálnem a surreálnem ztvárnili rozvrat jedné rodiny.

Setkání přineslo prostor i pro hlubší niterná sdělení, pro sdílení bojů, které lidé běžně svádějí za oponou. Tradičnější a umírněnější formu předání zvolili studenti z Krakowa a JAMU. Polští herci nám připravili setkání s účastníky prestižní Chopinovy mezinárodní klavírní soutěže a zprostředkovali tak zpověď o rivalitě, tlaku na výkon a neustálé přetvářce bránící v ryzím hledání sebe samého. Brněnští rozezvučeli pódium španělskými rytmy F. G. Lorcy, mezi nimiž se proplétal tragický osud člověka uvězněného v konvencích a tísnivé nemožnosti projevit se.

Highlightem hlubšího niterného sdělení i celého festivalu se stala nicméně dvě monodramata. Švýcarská herečka Anna Lisa Grebe na jevišti s odvahou vystoupila v performanci, kde mělo hlavní slovo ženské tělo, objektivizované, hodnocené, a přece dokonalé. S naléhavostí i nadhledem bořila mýty o genderových stereotypech a rolích, které nám společnost přiřazuje. Nejvýraznější a nejpalčivější sebezpyt se na jevišti ale odehrál v podání polské studentky Julie Fidelus, která mezi diváky nechala plout dotěrnou a tíživou otázku, jež neminula jediného přítomného: Co se stane, až se nám nenávratně vzdálí člověk, s nímž jsme nejtěsněji spjati? Kým se staneme, když ztratíme matku?

Otázek a impulsů přineslo SETKÁNÍ/ENCOUNTER mnoho dalších. Studenti divadelních škol z celého světa přijeli, aby provokovali, aby sdíleli, aby se společně radovali a otevírali nám, divákům, nové cesty a způsoby, jak nahlížet na svět. Na svět v jeho šíři a zároveň maličkosti. V jeho diverzitě, která je v závěru to nejcennější, co nám může přinést.

„Setkáme se v Brně a budeme si povídat,“ zaznělo na chodbách divadelních škol po celém světě. Nyní zaznívá v brněnských ulicích „uvidíme se zase za rok“. Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER je u konce, ale radost z divadelního spoluprožitku a naléhavost otevřených témat zůstává.

Foto: Daniel Kuchař
Foto: Daniel Kuchař
Foto: Michal Kubík
Foto: Michal Kubík