Když se kruh uzavře, začíná spirála
Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER 2026 je u konce. Dovolte mi tedy krátké ohlédnutí za uplynulým týdnem práce na festivalovém blogu Meeting Point;dovolte mi vykroužit poslední otočku naší letošní redakční spirály.
Pondělní večer neznamenal jen příjezd do Brna, ale především první SETKÁNÍ. Setkání s redakčním týmem, se skupinou lidí, která byla sestavena s jasným záměrem: propojitrůznorodé osobnosti, z různých studijních oborů, s různými zkušenostmi a pohledy na svět. Nezbývalo než doufat, že vír této různorodosti, který se v tu chvíli začal roztáčet, bude fungovat. Že bude tvůrčí, nápomocný, bezpečný a inspirativní.
Pod dřevěnými trámy redakce na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění nakonec nápady přímo bujely. Blog se nadechl, obohatil se o různorodé textové i audiovizuální formáty a tato mozaikovitá skupinka lidí k sobě začala nacházet cestu.
Tvůrčí proces vyžaduje – stejně jako spirála – čas, pohyb a hloubku. To poslední, co tak křehký mechanismus potřebuje, je šéfredaktorčina zaťatá pěst a pohled s prohlubující se rýhou mezi obočím. Naopak si žádá svobodný prostor, inovativní umělecké podněty a inspirativní osobnosti kolem.
Za výsledek můžeme považovat řadu originálních textů přenášejících atmosféru unikátního divadelního a festivalového dění, skutečný výsledek však spatřuji v jiné řadě. Jedna konkrétní řada v hledišti, plná oné různorodosti, která na otázku „Kdo z vás tady během festivalu poznal nové přátele?“ v plynulém závitu společného gesta zvedla ruku.
Naše redakční spirála se ve středu Brna roztočila pozvolna a nenápadně, pak dynamicky nabírala na obrátkách až se nakonec rozevřela a vyslala nás zpět do našich domovů. Nikdo neodchází stejný, jako přišel.
Nechme v sobě festival doznít, dejme si čas, nechme ten rej spirály zpomalit a rozevřít v našich srdcích, abychom se tu společně třeba zase za rok mohli potkat. Uzavřít kruh? Ne, jen prožít další zákrut našeho nového přátelství.
Chci tímto poděkovat všem, kteří se na festivalu podíleli a kteří nám umožnili se tvůrčím způsobem projevit.
A především chci jmenovitě poděkovat svému týmu:
Anetě Zákoutské
Evě Nývltové
Kamile Jášové
Veronice Vaňkové
Anně Seifertové
Justýně Jirsové
Aleně Růžičkové
Lukáši Hladíkovi
Jakubu Tesárkovi
a Tomáši Chudobovi.
autorka: Barbora Lahučká