Se studentkami JAMU o Animal Farm: Orwell v podání studentů K-Arts
Farma zvířat je nadčasové dílo, které alegoricky zachycuje tvrdou realitu komunismu a totalitních režimů. Přestože zpracování hry Korejskou národní univerzitou umění (K-Arts) působilo na první pohled roztomile až komicky, nesmíme zapomínat na opravdovou povahu této klasiky. Právě proto jsme se ptaly několika studentek Janáčkovy akademie múzických umění, jak se nás tato tematika dotýká dnes.
Barbora Marková, 20 let, studentka JAMU – činoherní herectví
1. Jakou zemi jste si při představení představovala? Kterému státu se Farma zvířat podle vás podobá?
Vzhledem k tomu, že inscenaci hráli Korejci, myslela jsem hodně na Koreu a na tu celkovou ironii. Taky mě samozřejmě napadlo Rusko a hodně jsem přemýšlela nad Amerikou, protože tam je to v poslední době taky tak trochu „naruby“.
2. Se kterou z postav jste nejvíce souzněla, protože se zachovala tak, jak byste se zachovala vy?
Asi se Snowballem. Velmi si přeju spravedlnost a spravedlivý svět, čehož se ale jen těžko dosáhne. Snowball sdílel svoje myšlenky a sdílel je správně. Měl pozitivní vizi, která ovšem ne vždy vyjde v praxi, přestože jsou záměry dobré. To už ostatně víme z historie.
3. Myslíte, že postavy v inscenaci se dají jednoznačně rozdělit na „dobré“ a „špatné“?
Neřekla bych, že jsou jednoznačně černobílé. Řekla bych, že každá postava vnímala realitu svým vlastním způsobem. Ať už člověk chce, nebo ne, vždycky bude vcelku sobecký. Všechny postavy jednaly hlavně ve svém osobním zájmu. S odstupem se sice můžeme bavit o tom, jestli jejich jednání bylo špatné, nebo dobré, ale na vše musíme hledět z více úhlů pohledu.
Klára Škvarová, 21 let, studentka JAMU – divadelní produkce
1. Jakou zemi jste si při představení představovala? Kterému státu se Farma zvířat podle vás podobá?
Jako první mě napadla asi Severní Korea, přestože soubor je z Jižní Koreje.
2. Se kterou z postav jste nejvíce souzněla, protože se zachovala tak, jak byste se zachovala vy?
Mollie. Já jsem přesně jako ona, v její situaci bych také radši utekla za lidmi, než abych žila na takové farmě.
3. Myslíte, že postavy v inscenaci se dají jednoznačně rozdělit na „dobré“ a „špatné“?
Ne. Myslím si, že záměrem představení je, aby se lidé nesnažili dospět k jasnému závěru, jestli je postava dobrá, nebo špatná.
Magdalena Brajdič, 20 let, studentka JAMU – fyzické divadlo
1. Jakou zemi jste si při představení představovala? Kterému státu se Farma zvířat podle vás podobá?
Vzhledem k tomu, že se díváme na jihokorejské představení, spojila jsem si to primárně s jejich zemí. Ráda bych se jich zeptala, jak je toto téma přítomné v jejich politickém systému a zda se ve své zemi cítí svobodní. Taktéž jsem si často dosazovala „hlavičky“ z našeho státu. Tenhle příběh zná vlastně každý. Otázkou však zůstává, kolik z nás si uvědomuje, že v něm účinkuje. Bohužel se tohle (pozn. red. Hovoříme o lídrovi nebo autoritě.) vyskytuje v určité míře všude. A to nejen ve státu, ale i v jednotlivých kolektivech.
2. Se kterou z postav jste nejvíce souzněla, protože se zachovala tak, jak byste se zachovala vy?
Já se docela ztotožňovala s Mollie. Když se rozhodla odejít z farmy, vznikl ve mně rozpor, zda bych také chtěla utéct, jestli bych chtěla pomoct ostatním, anebo začít revoltu vůči Napoleonovi. Souhlasila jsem s ní však v tom, že bych v takovém prostředí žít nechtěla a hledala bych způsob, jak z něj odejít.
Od začátku do konce jsem souhlasila se Snowballem. Ten ukázal svou sečtělost, jen se mu bohužel nepovedlo ostatní přesvědčit.
Nejvíc jsem tedy souhlasila s myšlenkami Snowballa a s činy Mollie. Tudíž bych se sama snažila hledat balanc mezi nimi.
3. Myslíte, že postavy v inscenaci se dají jednoznačně rozdělit na „dobré“ a „špatné“?
Kdybychom to tak rozdělovali, tak tu hru velmi zjednodušíme. To by úplně vzalo pointu jednotlivých postav. Třeba Boxer mohl působit jako „slepá ovce“, která nepřemýšlí. Dle mého názoru byl ale v duši dobrý a snažil se pomoct farmě, i když si neuvědomoval, že tím vlastně pomáhá systému. Napoleon se jevil čistě jako záporná postava, která se nepoučila ze svých chyb. Ale zbytek postav je podle mě tak komplexní, že by jim uškodilo, kdybychom je rozřadili na kladné a záporné.
Anna Nádeníčková, 20 let, studentka JAMU – fyzické divadlo
1. Jakou zemi jste si při představení představovala? Kterému státu se Farma zvířat podle vás podobá?
Samozřejmě Jižní Koreu, protože je to jihokorejské představení. Zajímalo by mě, jak oni pracují s politikou, která se děje v Severní Koreji a jaký byl celkový proces zkoušení této hry. Věřím, že spoustu věcí muselo vycházet z jejich rodinných zkušeností, ze sociální situace v jejich zemi… A právě proto mi přišlo silné a zároveň logické, že si vybrali toto téma.
2. Se kterou z postav jste nejvíce souzněla, protože se zachovala tak, jak byste se zachovala vy?
Nejvíce se mnou rezonoval asi Snowball. Měl odvahu věci měnit, ozval se a postavil se za sebe. Ostatní jej však nepodrželi. Byl pro mě velmi důležitou postavou.
3. Myslíte, že postavy v inscenaci se dají jednoznačně rozdělit na „dobré“ a „špatné“?
Ne, tento příběh ukazuje, že nic není černobílé. Každý činí to nejlepší dobro sám pro sebe. Tahle hra nemá záporáka a hrdinu, soustředí se na individuální rozhodnutí postav. Z pracovitého a poctivého člověka se může stát člověk, který schvaluje systém, v němž se sám necítí dobře, a není v něm dobře ani lidem, které miluje. Ten člověk není zlý, ale bojí se ozvat. A v tom se podle mě skrývá síla tohoto příběhu.
Sofie Synáková, 21 let, studentka JAMU – divadelní režie a dramaturgie
1. Jakou zemi jste si při představení představovala? Kterému státu se Farma zvířat podle vás podobá?
Určitě se podobala Sovětskému svazu, protože ta analogie je tam zřejmá, a v podstatě i současnému Rusku. Určitě bych to tedy směřovala spíš na východ. Napadá mě třeba i Severní Korea, Bělorusko nebo Čína.
2. Se kterou z postav jste nejvíce souzněla, protože se zachovala tak, jak byste se zachovala vy?
Většina postav mi v určitých momentech něčím imponovala. V takovém systému bych asi nebyla schopná setrvat, takže rozumím Mollie a jejímu útěku. CoCo měla svůj mateřský pacifistický přístup, který mi je také blízký. Podle mě se dají většinou věci vykomunikovat, a dá se předejít násilí. Boxer byl takový lehce manipulovatelný dobrák, toho mi bylo opravdu líto, protože znázorňoval většinu společnosti v podobných státech. S Napoleonem jsem nesoucítila vůbec.
3. Myslíte, že postavy v inscenaci se dají jednoznačně rozdělit na „dobré“ a „špatné“?
Já si myslím, že nic se nedá rozdělit na „dobré“ a „špatné“.
Autorky článku: Justýna Jirsová a Alena Růžičková
Foto: Jasmína Georgievová