Stínodílna: I v temnotě se nacházejí barvy
S dvanáctou hodinou se ve sklepní místnosti 013 rozeznívají hlasy příchozích na workshop stínového divadla s Pavlou Dobrovskou a Luďkem Vémolou z Divadla Líšeň. Jde se tvořit a vlastně si i hrát.
Menší skupina účastníků si sedá na připravené židličky. Účastníci se navzájem zdraví, všichni jsou trochu nervózní, co se bude dít. Nejdříve se ujmou slova Pavla s Luďkem a představí krátce Divadlo Líšeň. A kdo jsou účastníci? Postupně se ozývá, kdo studuje jaký obor, zda je z JAMU, či jiných škol, které dorazily na ENCOUNTER. Proč se rozhodli zúčastnit tohoto workshopu? Odpověď je jednoduchá, všechny zajímá divadlo a chtějí se dozvědět a vyzkoušet si netradiční formu divadla – spojení loutkového a stínového divadla.
Než se ale můžeme pustit do vlastní tvorby, je potřeba si ukázat různé principy, na kterých stínové divadlo funguje. Luďek s Pavlou mají přichystaný notebook s videoukázkami ze svých inscenací Sávitrí a Spoutaný trávou. Zatímco Pavla vysvětluje principy česky její partner se snaží o simultánní překlad do angličtiny, aby i zahraniční účastníci workshopu o nic nepřišli.
Loutky velké i malé. Ploché i prostorové. Světla, svíčky, baterky. Papír nebo plátno? Jak daleko či blízko se přiblížit, kdy je stín ostrý a kdy rozmazaný. A z čeho se loutky vyrábějí? Téměř ze všeho, místo barevných filtrů snadno poslouží i kusy barevných pet flašek, vodící tyč může být i špejle.
Po teoretickém úvodu je čas na vlastní tvoření. Každý si bere papíry a buďto ve skupinách nebo jednotlivě se účastníci rozmisťují po prostoru a navrhují si vlastní loutky. Lektoři chodí a diskutují, jak by šly loutky rozhýbat. Jak je upevnit na vodící tyče, případně jak je rozpohybovat.
Zatímco někteří vyrábí své loutky, jiní si hrají se světlem a promítají na plátna různé textury a barvy. Atmosféra celého setkání je příjemná a tvůrčí. Loutky jednotlivců se setkávají na plátně, které je bílé a případně pozvolna mění svou barvu. Po téměř dvou hodinách se rozcházíme. Někteří v rukou tisknou své loutky, jiní diskutují o dalším programu festivalu, ale všichni odcházejí s úsměvem na rtech.
