Úzký organizační tým
S příchodem nového roku se najednou zdá, že se Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER nebezpečně blíží. (A ono tomu tak opravdu je.) Tři měsíce utečou jako voda a Divadelní fakulta JAMU se začne plnit zahraničními studenty, hosty z různých koutů Evropy a v neposlední řadě našimi „jamáky”. Ovšemže ani divadla nezůstanou prázdná. Festival každoročně nabízí pestrý program: divadelní představení, party, workshopy a diskuse s tvůrci jednotlivých inscenací, anebo diskusi V4 (tématem je kulturní a politická situace v členských zemích Visegradské čtyřky). Pevně věříme, že pro všechny účastníky, které v Brně uvítáme, to bude krásně prožitých pět dní.
Je ale festival pouze pětidenním zážitkem i pro samotnou JAMU? Pro studenty divadelní produkce a jevištní technologie určitě ne. A co teprve pro třetí ročník tohoto oboru. Organizace festivalu je jednou z povinností studenta našeho ateliéru a pro mnohé je festival absolventským projektem. Je to projekt, na kterém pracují celý rok a věnují mu spoustu času a úsilí. A proto není divu, že studentům záleží na úspěšné realizaci festivalu. Na festivalu dále pracují také studenti jiných ateliéry JAMU, kteří jsou neoddělitelnou součástí našeho širšího organizačního týmu. Těmito ateliéry jsou režie a dramaturgie, audiovizuální tvorba a divadlo, scénografie a rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika. O jejich zapojení se budete moci více dozvědět v jednom z budoucích článků.
Každý rok je festival jedinečný. S novým ročníkem vždy přichází nové téma a vizuál, navštíví nás soubory z jiných zemí, off-program nabízí jiné interprety. Kdo ale tuto jedinečnost festivalu vnáší? Každoročně se měnící kolektiv Úzkého organizačního týmu (ÚOT). Ten přichází s novými nápady, cíli a svými čerstvě nabytými vědomostmi a zkušenostmi. A letos jsou součástí tohoto týmu tito lidé:
Sonja Špačková – ředitelka festivalu
Gabriela Balská – ekonomka a vedoucí sekce Fundraising
Hana Kretková – vedoucí sekce Hosté, Porota, Soubory
Anna Zelíková – vedoucí sekce Média a Propagace
Dominika Němcová – vedoucí sekce OFF program
David Brabec – vedoucí sekce Technical Support
Barbora Čechová – vedoucí Umělecké sekce
Magdaléna Bláhová – Logistik
(Více se o nich a jejich sekci můžete dozvědět na našich sociálních sítích, kde jsou v těchto dnech postupně představováni.)
Pozici, ve které se každoročně naši třeťáci nacházejí popisuje letošní ředitelka festivalu Sonja Špačková: „Pro mě je to obrovská zkušenost. Festival má dlouholetou tradici budící respekt. Proto se snažím tento respekt ve své práci zohledňovat, zároveň ale vnímám, že je třeba festival posouvat kupředu. Konstantně ale citlivě. Což je velká výzva. Na jednu stranu je to výukový materiál, ale na stranu druhou tady na ostro ten festival děláme a máme za něj zodpovědnost. Ta hranice mezi studentem a zodpovědným pracovníkem není občas tolik viditelná a občas je viditelná až moc.“
To, jaká očekávání mají členové ÚOT, můžeme zjistit v odpovědích na následující otázky.
Jaký máš vztah k festivalu?
Je to samozřejmě hodně časově náročné, po celou dobu studia, ale mám pocit, že ve třeťáku je člověk nucen si k tomu najít svou cestu jinak než předtím. Myslím si, že všichni v ÚOT festival bereme především za náš a jsme více motivovaní řešit věci spojené s jeho organizací! (Hana Kretková)
Festival je jako (…) toxický vztah: přes rok přípravy nesnášíš, během něj ho miluješ, ale padáš únavou. A pak vzpomínáš s nostalgií a láskou, jak to vlastně bylo fajn. Hlavně na sílu všech těch šikovných lidí, co se na tom podílejí. (Anna Zelíková)
Jak se vám spolu napříč ÚOT spolupracuje?
Rozhodně jsme si všichni bližší, než jsme si byli! Díky Encounteru jsme nuceni spolu existovat a řešit věci skoro konstantně, což napomáhá naší souhře a spolupráci. (Hana Kretková)
Je občas úžasné pozorovat, že všichni do týmu přicházíme s naprosto odlišnými zkušenostmi a často i odlišnými přístupy a názory. Přesto je až s podivem, že jsme se dokázali sehrát a táhneme vždy za jeden provaz. (David Brabec)
Co je pro vás největší překážkou?
V prvé řadě jsou to nesnáze s financemi. Ačkoli chceme udržet vysokou kvalitu samotného festivalu, jsou prostě oblasti, kde musíme neustále ubírat a zároveň alternativně promýšlet levnější varianty, což je dost kreativní, ale únavná práce. (Sonja Špačková)
Co se ti na přípravách nebo festivalu samotném líbí? Co máš nejradši?
Samotný festivalový týden, kdy člověk reálně vidí všechnu tu práci, kterou odvedl – přijíždějí soubory, odehrávají se představení, na parties se setkávají lidé z různých konců světa a ve středu toho všeho jsou studenti ADPaJT (ateliér divadelní produkce a jevištní technologie), kteří se už jen modlí za úspěšný konec! (Hana Kretková)
I když na něj všichni nadávají, tak ho mají celkem rádi. Mám ráda ty příležitosti a neočekávané momenty, které člověka nutí flexibilně reagovat a kreativně přistoupit k nějakému problému. A taky to, že když si tým vymyslí nějakou výzvu a dobře ji s vedením vykomunikuje, může si vyzkoušet mnohé... (Sonja Špačková)
Líbí se mi už jen to, že samotný festival probíhá a že mohu být jeho součástí. Jistě tomu je nutné věnovat spoustu času navíc, nicméně myslím, že samotný přínos z realizace je větší než jakákoliv teoretická výuka. (David Brabec)
Co ti festival přinesl nebo naopak vzal?
Přinesl mi spoustu nových zkušeností, nejvíce tento rok, kdy dělám ekonomku festivalu. Vzal mi hodně času na úkor studia a volného času. (Gabriela Balská)
Překvapivě z festivalu docela čerpám energii, baví mě mít příležitost dělat něco, co není čistě technologie a je to výzva. Ještě tedy nevím, zdali bude úspěšná. (David Brabec)
Na závěr něco k pobavení: co se může stát na Encounteru, i když se to může zdát nemožné?
Soubor na hotelu kouřil, dál vyhazovali oblečení z okna a hráli tam v noci fotbal.
Některé z nich ani nemohu publikovat. Ale minulý rok nás zablokovalo obří BMW na šilingráku, nemohli jsme vyjet s dodávkou. Volali jsme policii a pak jsme se skoro dostali do potyčky s panem šoférem toho BMW, který parkoval, kde neměl, a měl to úplně na salámu.
V sekci Technical Support se děje spoustu více či méně vtipných náhod a nedorozumění. Mí kolegové se například snažili do Divadla Husa na provázku dostat dveřmi obrovskou kuchyňskou linku. Což se jim podařilo, letos jsme však při prohlídce objevili obrovská garážová vrata s přístupem přímo na jeviště. I když tehdy pravděpodobně nebyly dostupný, stejně to pobaví.
Úvodní foto: Daniel Burda
