Pri pohybe doprava na nás spadne niečo zľava, keď upraceme jeden úsek nášho života, razom sa zamotáme do niečoho inšieho, ešte väčšmi pre nášho ducha náročnejšieho. Ale kto spôsobil ten neporiadok? Veď ja som tu ani nebola, toto nie je môj chaos... ach, to je ale hanba.
Hudobná výprava Songs to the Gods of the World poľských študentov z Národného divadelného umeleckého centra AST v Krakove uchvátila svojim vokálnym naratívom.
Prichádzame do sály, spieva sa v nej. Odchádzame z divadla, spievame si. Aj tak by sa dala v krátkosti charakterizovať poľská inscenácia študentov a študentiek štvrtého ročníka Národného divadelného umeleckého centra AST v Krakove Songs to the Gods of the World.
Odvázání, energii, a hlavně skvělou atmosféru přinesl do místnosti 202 Divadelní fakulty JAMU workshop Davida Strnada s názvem Trénink jazzového tance. Tato jedna z „nejsvobodnějších“ tanečních technik účastníkům ukázala, jak zábavný dokáže být pohyb.
Inscenace As we were poukazuje na dospívání, problémy rodinného postavení, zrychlení času či na přílišná očekávání. Již na začátku potkáváme hlavního protagonistu, který si jde ve vlaku lehnout. Později se k němu přidávají další dvě osoby – matka, která hledá svého syna, a tetička zmíněného chlapce. V prostoru malého kupé se odehrává konverzace postav protkaných neviditelnými pouty a symbol železnice nenápadně poukazuje na rychle se měnící svět.
Ako postupovať, keď sa zo zlého sna každodennosti prebudíme do ešte väčšej nočnej mory, kde sa všetci stávajú väzňami slova, v priestoroch malého vlakového kupé s výhľadom na krajinu, ktorá sa však časom cyklicky prinavracia k prvotnému obrazu vlakovej stanice, kde celý príbeh začína?
Počas osobného zúfalstva človek siaha po rôznych spôsoboch, ktorými by stlmil, prečistil, či nahradil prežívanú bolesť. Existuje veľa spôsobov. Genéza takýchto nápomocných postupov má snáď rovnako bohatú historickú líniu ako antika. Otázkou je: čo si vybrať?
Martýr od VŠMU přivedl na jeviště Husy na provázku satiru náboženství, školského systému a lidské společnosti. Inscenaci vévodí skvělé herecké výkony a zajímavá scéna.
Kýchnout si. Zakašlat. Zívnout. Kdy to začne? V sálu je tma, je slyšet šumění očekávajícího davu. Čím začít? Jaké téma si vybrat jako první? Kde hledat pointu v našem bytí? Je to tady a teď nebo tam a jindy? Hned od začátku inscenace divák může přemýšlet nad zbytečností činů, slov a pohybů, které tři mladé herce nutí jít dál. Pokračovat bez rozmyslu.
