V rámci sobotní programové sekce věnované promítání měli možnost návštěvníci festivalu zhlédnout videoklip k singlu Mistakes od indie-rockové kapely Midnight Swimmers. Videoklip není jen ilustrací k písni, spíše s ní polemizuje a předává ji divákovi vlastním uměleckým jazykem, aniž by si ale uzmul interpretaci pouze pro sebe.
„Cesty osudu jsou jako větve v koruně stromu. Někdy se propletou, jindy úplně minou nebo rostou dlouhá léta vedle sebe, div se nespojí.“ – tak zní úvodní slova k pohybově-tanečnímu krátkometrážnímu filmu, jenž režíruje Dominika Prášková, absolventka audiovizuální tvorby a divadla na JAMU.
Nákupní seznam na grilovačku je jasný: pivko, buřty, chleba, čaj, oříšky a závitky z vinných listů. Ali a Onur v částečně autobiografické inscenaci Yakamoz reflektují svůj život švýcarských občanů s tureckými kořeny.
Následující text jsou autorovy neupravené poznámky z cesty do CO.LABS a ze samotného koncertu kapel YI, Panracek a mmnk. Autor, já, se textem nesnaží říct vůbec nic, pro jednou si totiž řekl, že by taky mohl držet hubu. Party ENC: Vertigo byla suprová, jak o tom snad svědčí následující text, jestli se tomu tak dá říkat.
Po představení WHODUNIT ve Studiu Marta jsme se setkali s Ivanou Kalovou. Absolventka nonverbálního divadla na HAMU stojí za projektem jako autorka i performerka a krátce jsme si s ní povídali o jeho vzniku i podobě.
Universität der Künste Berlin přizvala diváctvo čekající ve foyer sklepní scény Divadla Husa na provázku do intimního prostoru své inscenace Co-radical togetherness.
První představení předposledního festivalového dne se neslo ve znamení lži, nadsázky a silné energie. Divadlo Husa na provázku přivítalo studenty Vysoké školy múzických umení v Bratislavě (VŠMU), kteří uvedli vlastní interpretaci Ibsenova Nepřítele lidu. Klasický text v jejich podání získává svěží a současný rozměr.
„Představte si, že je vaše páteř maják,” nabádá lektorka Bibiana Krausková, performerka pohybového a expresivního umění z Bristolu. Jak si osahat vztah s vlastním tělem? Jak nalézat spirály ve všech formách? S tím pomohl workshop The Body as a Living Instrument: Stories of Spiral.
Inscenace Lotyšské akademie kultury přináší na festival osobitou variaci na poetiku commedie dell’arte, v níž se tradiční typy postav, masky a fyzické herectví setkávají s ironickým odstupem i současnými aktualizačními prvky. Groteskní rodinný příběh oscilující mezi komedií a tragédií ukazuje, jak lze s historickou formou zacházet svobodně, bez snahy o rekonstrukci, ale s respektem k jejím principům.
